Polská vědkyně objevila 24 druhů v hlubinách Pacifiku

Nová větev života na dně oceánu

V hloubce více než čtyř tisíc metrů, v temnotě abysální zóny Tichého oceánu, se skrývají organismy, o jejichž existenci věda ještě před několika týdny neměla tušení. Mezinárodní tým pod vedením dr. hab. Anny Jażdżewské z Fakulty biologie a ochrany životního prostředí Lodžské univerzity popsal ve speciálním svazku časopisu ZooKeys celkem 24 nových druhů blešivců (Amphipoda) – drobných korýšů obývajících Clarion-Clippertonovu zónu (CCZ), rozkládající se na šesti milionech kilometrech čtverečních mezi Havají a Mexikem.

Objev bezprecedentní povahy

Mezi popsanými druhy se nachází objev výjimečný i ve světovém měřítku: zcela nová nadčeleď Mirabestioidea a čeleď Mirabestiidae, reprezentující zcela nové větve na evolučním stromě. Druh Mirabestia maisie se ukázal být tak odlišný od všech známých organismů, že bylo nutné vytvořit pro něj nové taxonomické jednotky vyššího řádu.

„Objev nové nadčeledi se stává nesmírně zřídka a je nesmírně vzrušující – je to objev, který si zapamatujeme,“ řekla spoluvůdkyně projektu dr. Tammy Horton z National Oceanography Centre v Southamptonu a přirovnala to k situaci, kdy už známe kočky a medvědy, a najednou objevíme psy.

Celkem tým popsal druhy patřící do 10 čeledí blešivců, včetně dvou zcela nových rodů: Mirabestia a Pseudolepechinella, obývajících hloubky přesahující 4000 metrů.

Modelová spolupráce v dílně

Úspěch byl výsledkem týdenních taxonomických workshopů zorganizovaných v roce 2024 na Katedře zoologie bezobratlých a hydrobiologie UŁ, kterých se zúčastnilo 16 specialistů a mladých vědců z institucí jako Natural History Museum v Londýně, Canadian Museum of Nature, University of Hamburg nebo novozélandský NIWA. „Spolupráce v dílně nám umožnila realizovat ambiciózní cíl – popsat více než 20 druhů nových pro vědu během pouhého roku,“ zdůraznila dr. Jażdżewská.

Tradicí projektu se stalo udělování jmen druhům na počest výzkumníků: Byblis hortonae nese jméno dr. Hortonové a Byblisoides jazdzewskae – polské vedoucí projektu.

Závod s těžbou

Objevy mají rozměr daleko přesahující taxonomii. Clarion-Clippertonova zóna je jedním z nejbohatších na světě nalezišť manganových konkrecí – minerálů klíčových pro výrobu baterií a elektroniky. Plány na jejich průmyslovou těžbu nabírají na tempu: ve Spojených státech administrativa Trumpa urychlila proces vydávání povolení ze strany NOAA, umožňující současné podávání žádostí o licence průzkumné a těžební.

Mezitím data z testů provedených v roce 2022 ukázala, že po použití těžebních strojů počet druhů klesl o 37 procent a biodiverzita se snížila o téměř jednu třetinu. „Udělení vědeckého jména dává druhu jakýsi pas – umožňuje rozhodovacím orgánům uznat jej za bytost hodnou ochrany,“ argumentovala dr. Jażdżewská v rozhovoru s Inside Climate News.

Více než 90 procent druhů obývajících CCZ ještě nebylo popsáno. Výzkum zapadá do iniciativy Mezinárodní organizace pro mořské dno „One Thousand Reasons“, jejímž cílem je formálně popsat tisíc nových hlubokomořských druhů do konce dekády – než těžební průmysl stihne zničit stanoviště, která věda teprve začíná poznávat.