EU v Kyjevě: čtyři roky války a půjčka 90 miliard eur

Kyjev opět v centru evropské pozornosti

Přesně čtyři roky od 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo rozsáhlou invazi na Ukrajinu, zavítali do Kyjeva nejvyšší představitelé Evropské unie. Předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se zúčastnili oficiálního pietního ceremoniálu a navštívili energetickou infrastrukturu poškozenou ruskými raketovými útoky. Symbolika návštěvy je jasná: EU stojí za Ukrajinou.

Oba lídři se setkali i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na třístranném jednání. Podle prohlášení Evropské rady návštěva potvrzuje „neochvějný závazek EU vůči ukrajinskému lidu a jeho budoucnosti v Evropě.“

Koalice ochotných: 35 zemí za mír

Součástí programu v Kyjevě bylo i setkání tzv. Koalice ochotných, kterou svolali francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer. Zúčastnilo se ho 35 zemí, které společně potvrdily odhodlání podpořit Ukrajinu při dosahování trvalého míru a zaručit bezpečnost nejen Kyjeva, ale celé Evropy. Jde o jeden z nejširších diplomatických signálů solidarity od začátku války.

Devadesát miliard eur: půjčka navzdory Maďarsku

Evropský parlament schválil balík 90 miliard eur ve formě půjčky pro Ukrajinu na roky 2026–2027. Hlasování se však neobešlo bez turbulencí: Maďarsko zablokovalo jeden ze tří legislativních aktů potřebných k uvolnění prostředků. Budapešť podmiňuje souhlas obnovením tranzitu ruské ropy přes ropovod Družba, který byl přerušen po dronovém útoku v lednu.

EU však našla cestu ven. Evropský komisař Valdis Dombrovskis potvrdil, že Rada EU může přijmout dvoje ze tří potřebných legislativních aktů i bez Maďarska, čímž se umožní technické přípravy na výplatu. První platby se očekávají začátkem dubna. Brusel zároveň ostře kritizoval Budapešť za porušení principu loajální spolupráce.

Slovensko: Fico v opozici vůči Bruselu

Zatímco většina EU demonstruje solidaritu s Ukrajinou, slovenský premiér Robert Fico zvolil odlišný tón. Financování Ukrajiny označil za „ideologické šílenství“ a slovenská vláda oznámila zastavení nouzových dodávek elektřiny na Ukrajinu – v reakci na ukončení tranzitu ruské ropy přes ukrajinskou síť. Fico zároveň nevyloučil další kroky, včetně přehodnocení podpory ukrajinské kandidatury na členství v EU. Slovensko se tak ocitá pod narůstajícím diplomatickým tlakem ze strany partnerů v Unii.

Čtyři roky války v číslech

Bilance čtyř let konfliktu je devastující. Podle UNHCR je v zahraničí registrováno téměř 5,9 milionu uprchlíků z Ukrajiny, z toho 5,3 milionu v Evropě. Uvnitř země zůstává vysídleno 3,7 milionu lidí, přičemž 71 procent z nich je vysídleno déle než dva roky. Humanitární pomoc potřebuje v roce 2026 okolo 10,8 milionu lidí.

Civilní oběti narůstají alarmujícím tempem: v roce 2025 byl počet civilních ztrát o 31 procent vyšší než v roce 2024. Od začátku války zahynulo více než 15 000 civilistů. Podle UNICEF zůstává každé třetí ukrajinské dítě vysídlené, přičemž bombardování si vyžádala více než 3 200 dětských obětí.

Čtyři roky od začátku invaze Evropa stojí před klíčovou otázkou: jak dlouho a jakými prostředky bude schopna a ochotna Ukrajinu podporovat – a zda vnitřní trhliny, symbolizované Maďarskem či Slovenskem, neoslabí jednotu, kterou Costa a von der Leyenová přijeli do Kyjeva demonstrovat.